Vrh A :: Patou von Traumberg

Vrh A

Wanu

Huesca

Štěňátka vrhu A se narodila 24.01.2014: 2 pejskové + 2 fenky.

Sire: C.I.B., CH Covermount Big Block "Wanu"

Dam: C.I.B., CH Kora De Alba De los Danzantes "Huesca"

Inbreeding ve 4 generacích: 0 %

Příběh našeho prvního vrhu

U našich prvních štěňátek se pokazilo vše, co mohlo, neboť v průběhu porodu došlo ke komplikacím, jeden pejsek uvízl v porodních cestách, a tak štěňata musela být nakonec na svět přivedena císařským řezem, o jednoho pejska z celkem 5 štěňat jsme přišli. Po provedeném císařském řezu byla Huesce jako prevence před případnou infekcí naordinována antibiotika. Třetí den po porodu Huesca přestala přijímat veškerou stravu i tekutiny a kompletně zežloutla. Na jedné z mála veterinárních pohotovosti fungujících i v noci jí píchli dvojitou dávku antibiotik, ta však stávající stav ještě zhoršila. Následující den byly ráno provedeny krevní testy, které ukázaly akutní selhání jater, způsobené pravděpodobně narkózou v kombinaci s nevhodnými antibiotiky, svůj podíl na tom všem mohla mít i anaplazmóza (přenášená klíšťaty), kterou Huesca jako mladá prodělala. Štěňata musela být okamžitě odstavena, Huesce byla zavedena kanyla a doma jí byla prostřednictvím infúzí aplikována umělá výživa. Štěňata musela být převedena na náhradní mateřské mléko. Nikomu bych něco takového nepřála zažít, než jen jsme na několikátý pokus koupili ty správné bezpečnostní dětské kojenecké savičky, po nichž se mimina konečně nezakuckávala! Četba monografie Z. Procházky "Chov psů" mi v tomto ohledu nijak nepomohla (právě naopak), neboť pochmurné věty ve smyslu, že štěňata se často při krmení umělou výživou mohou zalknout, dostat zápal plic a uhynout, mi věru na optimismu nepřidaly.

Celá naše rodina včetně dcery + mé báječné celoživotní kamarádky Yvony fungovala na směny, krmení štěňat po dvou hodinách 24 hodin denně + péče o Huescu, která nejedla, nepila, a navíc nesměla kojit, aby se dále nevyčerpávala. I pro zkušenějšího chovatele by taková situace nebyla jednoduchá, natož pak pro naprosté začátečníky, rodina se v krmení střídala a pro každého z nás představovaly aspoň 2 hodinky spánku naprostý luxus, který vzápětí přerušil vřeštící budík a nástup na další směnu. Po cca týdnu, a především po okamžitém vysazení antibiotik se Huescy stav zlepšil, začala sama jíst a pít, a tak veterinář doporučil, aby kojila vždy jen jedno štěně a štěňata se musela u zdroje postupně prostřídat. Koncem druhého týdne už směla kojit, ale i tak jsme je stále museli přikrmovat. Obden byly u Huescy prováděny jaterní testy a hodnoty se postupně zlepšovaly až k normálu, játra mají naštěstí obrovskou schopnost regenerace.

Štěňátka přežila, naštěstí to byli již od narození pořádní cvalíci, kluci měli při narození téměř 800 g... Tento vrh byl pro nás – vzhledem k tomu, čím si prošla Huesca i my sami, naprosto výjimečný, nakonec jsme si ponechali i Aránka, který měl původně odcestovat do Skandinávie. A nikdy jsem nelitovala, Aránek a jeho sestra Albinka (skvělá matka dvou vrhů) nám celé to trápení vynahradili. Rozhodla jsem se, že Huesca již další štěňata nikdy mít nebude, byť mne veterinář ujišťoval, že císařský řez není kontraindikací, ale já jsem nehodlala Huescu vystavovat žádnému riziku. Huesca se ve zdraví dožila téměř 13 let, přežila všechny své sourozence a já se mohu těšit z jejích vnoučat i pravnoučat.