NV Argeles 2020

Letos jsme si s manželem předvádění prohodili, on předváděl holky, já Aránka. Naprosto vylínaná Biesca se předvedla hezky v pohybu, jako jedna z mála s ocáskem nahoře, nicméně mezi ostatními šampionkami v srsti vypadala jako vypelichané koště, ostatně "nevýstavní kondici" jí pan rozhodčí vytknul. Ale nijak zvlášť mne to netrápilo, kdo někdy nedostal velmi dobrou...Aránkovi se v tom horku na levém boku rozjel pořádný hot spot, rozlízal si pravděpodobně místo po klíštěti, letos byla klíšťata – navzdory ochraně – bohužel mimořádně urputná.

Největší radost nám udělala Cariňa, která vyhrála třídu štěňat a pochvaly se dočkala nejen od rozhodčího, ale i od chovatelů, jejichž názorů si vážím. Když jsem výše zmiňovala můj obdiv nad "výdrží" chovatelů naší Huescy, musím pochválit i nás dva, rok od roku je to pro nás náročnější, manžel navíc po prodělaném vážném onemocnění musí na své zdraví dávat moc velký pozor. Nejsme už nejmladší a je skutečně fyzicky dost vyčerpávající ujet téměř 2000 km, mít s sebou tři psy, běhat v horku s rouškou atd. Já jsem dokonce na výstavě při závěrečných soutěžích, kdy byl u kruhu obrovský chumel lidí, měla na obličeji nejen roušku, nýbrž pro jistotu i respirátor...

Výstava byla jako každý rok obrovský zážitek, který se nesl ve znamení sounáležitosti milovníků pyrenejských plemen, setkání s mimořádnými osobnostmi a pro mne a Lorenza vzájemných (a pro mého manžela naprosto nekonečných) diskuzí o našem milovaném plemeni. Je velice lidsky obohacující, mít možnost se znát a přátelit s takovými osobnostmi, lidmi, kteří za svůj dlouhý život opravdu něco dokázali, a přitom zůstali při zemi a chovají se skromně a zcela normálně. Když jsme já a můj manžel + Lorenzo a Nieves po dlouhém a vyčerpávajícím dni balili naše stany, ležící hned vedle sebe, shodli jsme se na tom, že všichni sotva stojíme na nohou. Ale společnou večeři jsme nevynechali ani letos, tyto vzácné chvíle ve společnosti lidsky výjimečných chovatelů a opravdových přátel si vždy užíváme, pevně doufám, že jim oběma vydrží zdraví a setkáme se brzy znovu. Letos poprvé jsme vypustili krátký pobyt u moře, byť je to pro nás jediná šance, jak si "urvat" kousíček "dovolené", strávili jsme pár dnů navíc přímo v Pyrenejích, kde bylo také krásně. Domů jsme s ohledem na situaci v Německu uháněli jako o závod, neboť reálně hrozilo, že bychom se mohli v Německu octnout v karanténě, protože ve stejné době se Německo rozhodlo celou ČR opět umístit na "blacklist". Pokud se toho ve zdraví dožijeme a pánbů dá, tak snad zase za rok...

Pozn.: s fotografováním to bylo letos – stejně jako loni – problematické, když vystavujete, popř. se staráte o zbytek smečky, fotit prakticky nelze, pár fotek jsme pořídili jen mobilem.

Výsledky:

Arán (třída CH): Výborný 1

Biesca (třída CH): velmi dobrá

Cariňa (dorost): Velmi nadějná 1, Vítězka třídy

Rozhodčí: Norbert Gainche, F